„Jsme rodinný podnik s přátelskou a milou obsluhou, poctivou kuchyní a celkově pohodovou atmosférou. Takový, kde vám bude fajn, protože si s vámi popovídáme. Pejsky přivítáme pamlskem. A vaše děti, pokud to čas dovolí, zabavíme, abyste se v klidu najedli,“ představuje restauraci jeden ze spolumajitelů, pan Petr Stonavský. „Denně pečeme domácí chléb, který si můžete i předem objednat, domácí dezerty podle osvědčených rodinných receptů našich maminek a babiček, vyrábíme domácí nudle. Soustředíme se především na českou kuchyni, často chystáme i regionální speciality, zejména z Moravy a Slezska, ale připravujeme také tematické víkendy. Našim hostům můžeme nabídnout stylovou hudbu, ne rádio plné reklam, a vyžití v podobě stolního fotbálku a šipek.“
Kde se vůbec zrodila idea otevřít si restauraci na okraji Prahy? Pan Stonavský o tom snil už jako malý kluk. U nich doma bylo vaření na denním pořádku: „Máma byla profesí kuchařka a otec i prarodiče si jím příležitostně přivydělávali.“ On sám si ke kulinaření vybudoval hluboký vztah. Vystudoval hotelovou školu s tím, že jeho osudem jsou gastro služby. Nicméně, jak šel čas, podnikal v různých oblastech a k plotně si odskakoval, aby si dobil baterky. Mnohdy cestoval za prací do Prahy. Až jednou zase zavedl s kamarádem řeč na téma vzkříšení starého snu: mít svou restauraci a pravidelně v ní pořádat retro akce. Slovo dalo slovo, a než se pánové nadáli, věci se daly bleskurychle do pohybu: „Během pěti dnů jsme si prohlédli desítky inzerátů, zajímali jsme se o prostory k pronájmu. To se k nám připojily i naše partnerky, a tak jsme byli na realizaci čtyři. Věděli jsme, že otevřít si restauraci někde v centru Prahy by pro nás byla sebevražda. Ale podnik v Benicích (dříve Benická hospůdka) nás zaujal hned. Dodnes si pamatuji, jak jsme šli s domácí tlačenkou na výběrové řízení,“ vypráví Petr Stonavský. A uspěli jsme! Jenomže tím ten pravý kolotoč teprve začal. Aby mohli ve své vysněné restauraci zahájit provoz, nemohli sedět s rukama v klíně: „Dozvěděli jsme se, že musíme počítat s předem domluvenými akcemi místního obecního úřadu. Potřebovali jsme tím pádem otevřít během čtrnácti dnů. Jednak jsme nechtěli o akce přijít, jednak jsme se chtěli blýsknout, že na to máme.“ Naštěstí se během krátké doby podařilo zajistit všechny potřebné dodavatele. Uklízelo se, malovalo, renovovalo. Osazenstvo budoucího BoogieHouse Restaurantu si sáhlo na dno svých sil: „Byla to velmi krutá doba. Vstávali jsme brzy ráno a usínali po půlnoci. Ale věděli jsme, proč to děláme,“ říká Petr Stonavský. Úsilí se vyplatilo, podnik se podařilo se vší parádou rozjet včas.
V polovině listopadu oslaví BoogieHouse Restaurant svoje první narozeniny. Je čas trochu bilancovat: co se vydařilo, co bylo překvapením? „Restaurace nám přinesla spoustu příležitostí, při kterých jsme mohli uplatnit naše dosavadní zkušenosti, ale také nasbírat nové,“ vypočítává pan Stonavský. „Překvapila nás jiná mentalita lidí. Jelikož pocházíme z Moravy, byli jsme zvyklí na vřelejší sousedské vztahy. A v Praze je život přece jenom rychlejší. I proto je naším cílem stmelovat obyvatele Benic a okolí. Jsme přesvědčeni, že restaurace není jen o dobrém jídle a pití, ale slouží jako kulturní zařízení, kde se mohou obyvatelé potkávat, navzájem si pomáhat a tvořit jakousi komunitu. Našli jsme tu nový domov. Poznali spoustu nových a zajímavých lidí, u některých se dá dokonce mluvit o přátelství. Bez jejich podpory a pomoci by podnik nefungoval tak, jak funguje. A také bez podpory přátel z Ostravska a rodinných příslušníků, zejména našich maminek, by naše restaurace neprosperovala.“
Během těch uplynulých téměř 365 dní se toho v BoogieHousu stihlo opravdu hodně: proběhlo tu skoro třicet živých hudebních vystoupení, došlo na pravidelné měsíční akce pro děti, pořádaly se zabijačkové hody, sezonní akce typu Valentýn, svatomartinská husa a další tematické dny a večery... Že to byl perný rok, o tom není sporu: „Pracujeme bez personálu, protože si myslíme, že přátelská, milá obsluha a poctivá kuchyně jsou základem podniku, což se bohužel u dnešních zaměstnanců moc nenosí. Rozhodně bychom však neměnili, jelikož nás tato práce, a vlastně životní styl, neskutečně baví a naplňuje,“ říkají manželé Stonavští. A my do další etapy BoogieHouse Restaurantu přejeme hodně spokojených hostů, spoustu zajímavých aktivit i výborných receptů.
Otevírací doba, kontaktní údaje, denní menu.